Žárlivost je strach z konfrontace
Proč se ale lidé bojí srovnávání s druhými? Snad se obávají, že ve srovnání s někým obstojí hůře. Mají strach, že by se druzí mohli vykázat něčím nebo mít něco, co oni sami nevlastní. To pak může být, tak uvažují, jen další důkaz jejich vlastní nedostatečnosti. Možná je ten vetřelec zábavnější, vtipnější, úspěšnější, třeba má lepší postavu, je spontánnější nebo lepší v posteli, krátce: mají strach, že svému partnerovi (už) nepostačí.
Pokud žárlíte, pak tedy proto, že o sobě nemáte příliš valné mínění. Máte ten špatný návyk, že o sobě smýšlíte velmi malomyslně. Sami sobě jste tím největším nepřítelem a kritikem. A jelikož sami sebe máte za bezvýznamné, neustále se obáváte, že při srovnání s druhými nepochodíte. A právě to by totiž dokazovalo - tak uvažujete -, že jste ve svém nevalném mínění o sobě měli pravdu.
Proto také lásku a uznání svého partnera pokládáte za tolik důležité. Láskou svého partnera se cítíte povzneseni a zhodnoceni. Jelikož však o sobě ustavičně pochybujete, stále také pochybujete o jeho lásce, popř. žijete v neustálém a hrozném strachu z toho, že jednoho dne objeví něco, co vy už víte dávno: totiž, že vůbec nejste tak atraktivní a žádoucí..
Jelikož sami sebe tak podceňujete, nevěříte svému partnerovi, když vám říká, že vás miluje. A tak tedy vyžadujete stále nové důkazy lásky a žárlíte na všechno, co se mu líbí a co mu připadá zajímavé.
Proto žijete v ustavičném strachu, že by si mohl najít někoho jiného, kterého by pokládal za atraktivnějšího a lepšího. Proto kolem svého partnera chcete vytvořit clonu vůči všem možným rivalům a zamknout ho do klece, ke které máte jen vy výhradní přístup.
Proto také možná žárlíte na jeho koníčky či na jeho přátele a karetní spoluhráče, neboť každá minuta, kterou nestráví spolu s vámi, je z vašeho pohledu důkazem, že pro něj nejste tak důležití. Neboť, podle vašich úvah, kdybyste pro něj opravdu měli význam, tak by každou volnou chvilku strávil pouze s vámi.
Když sami o sobě nemáme valné mínění, pak ani druhým lidem nevěříme, že nás mohou mít rádi. Neumíme si totiž představit, že by někdo miloval něco, co je "nehodné lásky", a proto o své atraktivitě pro ostatní máme stálé pochybnosti.
Člověk nemůže druhým dovolit, aby ho milovali více než on sebe sama, neboli vyjádřeno pozitivně: v té míře, v jaké se člověk sám přijímá a miluje, se cítí přijímán a milován také druhými lidmi.
Abychom to zopakovali zcela jasně: všechny vaše obavy ze ztráty, jež se vyskytují v souvislosti se žárlivostí, a vaše nedůvěřivost mají jen jedinou příčinu: Máte o sobě nízké mínění.
Pokud se naučíte akceptovat se a přijímat, pokud tedy o sobě přestanete negativně uvažovat, pak budete s to svou žárlivost překonat. Do té míry, do jaké se sami budete přijímat, bude se snižovat i vaše žárlivost.
Mnoho žárlivců se na základě strachu, že svého partnera ztratí, pokouší omezovat jeho svobody. Projevují pak velice silné ovládavé myšlení, jež v partnerství může vyústit do mnoha konfliktů a vzájemných rozporů.
Zdroj: Rolf Milke - Láska a žárlivost
Kniha se dá zakoupit na www.001shop.cz
Proto také lásku a uznání svého partnera pokládáte za tolik důležité. Láskou svého partnera se cítíte povzneseni a zhodnoceni. Jelikož však o sobě ustavičně pochybujete, stále také pochybujete o jeho lásce, popř. žijete v neustálém a hrozném strachu z toho, že jednoho dne objeví něco, co vy už víte dávno: totiž, že vůbec nejste tak atraktivní a žádoucí..
Jelikož sami sebe tak podceňujete, nevěříte svému partnerovi, když vám říká, že vás miluje. A tak tedy vyžadujete stále nové důkazy lásky a žárlíte na všechno, co se mu líbí a co mu připadá zajímavé.
Proto žijete v ustavičném strachu, že by si mohl najít někoho jiného, kterého by pokládal za atraktivnějšího a lepšího. Proto kolem svého partnera chcete vytvořit clonu vůči všem možným rivalům a zamknout ho do klece, ke které máte jen vy výhradní přístup.
Proto také možná žárlíte na jeho koníčky či na jeho přátele a karetní spoluhráče, neboť každá minuta, kterou nestráví spolu s vámi, je z vašeho pohledu důkazem, že pro něj nejste tak důležití. Neboť, podle vašich úvah, kdybyste pro něj opravdu měli význam, tak by každou volnou chvilku strávil pouze s vámi.
Když sami o sobě nemáme valné mínění, pak ani druhým lidem nevěříme, že nás mohou mít rádi. Neumíme si totiž představit, že by někdo miloval něco, co je "nehodné lásky", a proto o své atraktivitě pro ostatní máme stálé pochybnosti.
Člověk nemůže druhým dovolit, aby ho milovali více než on sebe sama, neboli vyjádřeno pozitivně: v té míře, v jaké se člověk sám přijímá a miluje, se cítí přijímán a milován také druhými lidmi.
Abychom to zopakovali zcela jasně: všechny vaše obavy ze ztráty, jež se vyskytují v souvislosti se žárlivostí, a vaše nedůvěřivost mají jen jedinou příčinu: Máte o sobě nízké mínění.
Pokud se naučíte akceptovat se a přijímat, pokud tedy o sobě přestanete negativně uvažovat, pak budete s to svou žárlivost překonat. Do té míry, do jaké se sami budete přijímat, bude se snižovat i vaše žárlivost.
Mnoho žárlivců se na základě strachu, že svého partnera ztratí, pokouší omezovat jeho svobody. Projevují pak velice silné ovládavé myšlení, jež v partnerství může vyústit do mnoha konfliktů a vzájemných rozporů.
Zdroj: Rolf Milke - Láska a žárlivost
Kniha se dá zakoupit na www.001shop.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář